3.setkání štěňátek z Hulínského lesa

V pátek navečír mě panička naložila do auta, byla jsem naštvaná protože nerada jezdím autem, pár kilometru jsem trucovala a pak si lehla a spala. Při dojezdu jsem byla moc ráda, že mě vzala sebou. Dojeli jsme na moje oblíbené místo, do myslivecký chaty v Kosově Hoře. Tak už nás čekal Jiří Němec, můj chovatel, a kamarádi Radka a Tom s Ornellkou Bencillou. Měla jsem radost, že zase můžu dovádět s dalším honičem. Taky jsme všichni pomáhali v kuchyni. Nellča je moc šikovná fenka a dokáže si otevírat dřeve, tak jsme se vždycky jednoduše dostali do kuchyně a něco si uzobly.

Ráno jsem se probudila v mém rodném místě v Hulíně a hned jsem si začala hrát s mojí mamkou a s mladší ségru Bessy. Bessy je pěkné číslo a dost se na mě s mamkou vrhly. Pak jsme se vydali na chatu, kde se to postupně začalo hemžit dalšími ušáky. Bylo to super, bylo nás tam strašně moc, celkem přijelo 25 bersnkých honičů a jedno dvouměsíční štěňátko. Taky přijeli moji mladší sourozenci, co jsem hlídala a kojila: Brenda, Briggita a Bruno. Všichni jsou moc překrásný. Brenda je nádherná a pořád je to neřízená střela, Briggitka je překrásná princezna a z Bruníčka vyrostl nádherný pes. Panička se z nich mohla poprdět, pořád jim věnovala pozornost, což se mě zas tak moc nelíbilo - patří přeci jen mě!

Odpoledne jsme s druhou skupinou vyrazili k lesu, kde jsem hned po vyspoupení z auta ucítila vůní divočáka a taky že tam byl. Byl zavřený v dřevěné podsádce a to mě zase až tak nezajímalo, kdyby byl navolno, tak to bývalo bylo lepší. Pak jsme šli stopu, zase ta vůně divočáka a na konci z něj byla kůže - to bylo super, mohla jsem se v ní rochnit. Když jsme byli u lesa, tak dojeli další kamarádi Nero Bencilla a Carmen Lady Dorotte. Nero, zvaný Máňa, je do mě zamilovaný, a tak mě pořád obtěžoval a Carmenka si taky s náma hrála.

Po návratu na chatu všichni lidi pořád něco jedli a to bylo pro nás utrpení a tak jsme si my čtyřnožci krátili čas hrou. To bylo lítáního, byla jsem z toho unavená, a tak jsem se už navečer snažila zalehnout nějaký ten cizí pelíšek, co tam byl.

V neděli ráno jsme opět jeli na chatu a my holky ušatý: Nellča, Casi, Jedi, Jiskra a já jsme si zase hrály a koukaly, co kde upadne za jídlo.

Po příjezdu domů jsem dlouhý čas prospala a pořád stále odpočívám.

Bylo to super, děkuji vám moje rodino z Hulína.

Všechny odkazy na fotky: